Evropský trh s elektřinou funguje podle pravidel, o kterých většina firem a domácností nemá ani tušení. Cena elektřiny je totiž v neúprosné pasti cen plynu a uhlí. Jelikož válečné napětí na Blízkém východě prudce rozvířilo komoditní trhy, odpaluje to řetězovou reakci. Ceny během pár týdnů vyletěly o desítky procent a bez ohledu na mírová jednání si opět nabraly nový standard, ze kterého už neklesají — drtivý dopad tak zasáhne peněženky úplně každého, bez ohledu na to, kolik plynu nebo uhlí reálně spotřebuje. Jelikož 32% vyrobené elektřiny v České Republice pochází právě z uhelné elektrárny.
Začalo to na Blízkém východě
Na začátku března 2026 přinesl Financial Times zprávu, která by jinak lehce zanikla mezi titulky o politice nebo sportu: uhlí se v Evropě vrací do hry. Nikoli jako sentimentální návrat k minulosti, ale jako čistě pragmatická reakce na rozvíření trhů s plynem po amerických vojenských úderech na Írán.
Výsledek? Cena černého uhlí vystoupala přibližně o 20–26 % na přibližně 135 dolarů za tunu. Cena zemního plynu (sledovaná jako index TTF) vzrostla přibližně o 50 %. Dvě zdánlivě vzdálené komodity, jeden trh, jeden pohyb. A za tím je logika, která stojí za to pochopit.
Proč zdražení plynu táhne s sebou uhlí?
Plyn a uhlí jsou na energetickém trhu do značné míry zaměnitelné, mají velmi podobný účel.. Výrobci elektřiny přepínají mezi oběma palivy podle toho, které je momentálně levnější. Když plyn zdraží, část elektráren přejde na uhlí a tím roste poptávka po uhlí, a tedy i jeho cena.
Analogii si můžete představit takto: jsou dvě pekárny vedle sebe, jedna peče z pšenice, druhá ze žita. Když pšenice zdraží, více zákazníků přejde k žitu a žito zdraží také. Energetika funguje na stejném principu, jen v průmyslovém měřítku.
Proč nás to zajímá? Vždyť v Česku máme hlavně jádro?
Tady přichází klíčová věc, kterou mnoho firem ani domácností netuší.
Přibližný výrobní mix elektřiny v České republice aktuálně vypadá takto:
- Jaderné elektrárny: 42 %
- Uhelné elektrárny: 32 %
- Solární elektrárny: 6,6 %
- Zemní plyn: 5,2 %
- Vodní elektrárny: 3–4 %
- Biomasa a bioplyn: 3–4 %
- Větrné elektrárny: méně než 2 %
Na první pohled to vypadá stabilně. Jádro drží vše pohromadě. Uhlí přispívá třetinou, plyn jen zlomkem. Tak co se vlastně děje?
Odpověď leží v tom, jak evropský trh s elektřinou skutečně funguje.
Pravidlo, které určuje cenu: kdo vyrábí poslední kilowatthodinu
Na evropském trhu s elektřinou se cena neurčuje průměrem výrobních nákladů všech elektráren. Určuje ji ta elektrárna, která dodává poslední potřebnou kilowatthodinu — tedy zdroj, který je v danou chvíli nejdražší a přesto nezbytný. V praxi jsou to velmi často právě plynové elektrárny.
To má zásadní důsledek: i když plyn zajišťuje jen 5 % české výroby elektřiny, může cenu elektřiny na burze zvednout o desítky procent — protože právě on tvoří tu myšlenkovou „cenu stropu“, od které se odvíjí výsledná tržní cena.
Orientační výpočet dopadu do cen:
Pokud plyn zdraží o 50 % a uhlí o 23 %, a zohledníme tzv. merit order efekt (tedy vliv plynových elektráren na tvorbu ceny), lze očekávat, že velkoobchodní cena elektřiny v Česku může být v porovnání se stavem před konfliktem přibližně o 25–40 % vyšší. To je realita, která zatím nezohledňuje hrozící krizi v případě nenaplněných zásobníků před nadcházející topnou sezónou.
To není malé číslo. A přesto se o tom v médiích mluví mnohem méně než o tom, kdy zdraží benzín.
Jak daleko může situace zajít?
Pro srovnání: po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 přesáhla cena uhlí 400 dolarů za tunu. Dnešní cena kolem 135 dolarů je tedy z pohledu extrémů stále relativně umírněná. Většina analytiků i samotný Financial Times předpokládají, že tentokrát se k takovým číslům nedostaneme — Evropa je méně závislá na ruském uhlí, zásoby jsou v řadě zemí solidní a Čína (největší světový producent i spotřebitel) nadále rozšiřuje těžbu, čímž drží globální nabídku relativně vysokou.
Na druhou stranu: Evropa za poslední roky výrazně omezila kapacitu svých uhelných elektráren. Velká Británie uzavřela svou poslední uhelnou elektrárnu v roce 2024. Zůstane-li geopolitické napětí eskalovat nebo dojde-li k dalšímu omezení dodávek plynu — například přes katarská LNG zařízení, ceny se mohou pohybovat výrazně dál nahoru, než trhy momentálně předpokládají.
Indonésie, Trump a data centra — globální puzzle
Situaci dobarvují i vzdálenější události, které na první pohled s Českou republikou nesouvisí:
Indonésie, jeden z největších světových exportérů uhlí, původně plánovala omezit vývoz kvůli nízkým cenám. Nyní, při ceně 135 dolarů za tunu, může tento plán změnit — a na trh přilít větší objem uhlí. To by tlak na ceny alespoň částečně tlumilo.
Ve Spojených státech jde vývoj opačným směrem. Trumpova administrativa aktivně podporuje uhlí, a to mimo jiné kvůli rapidně rostoucí poptávce po elektřině pro datová centra umělé inteligence. Spotřeba uhlí v USA loni vzrostla o 8 %. I to přispívá k tomu, že globální pokles spotřeby uhlí, který se předpokládal kolem roku 2030, se může přesunout na neurčito.
Co to znamená pro firmy a domácnosti v Česku
Situace na trhu ukazuje jednu věc jasně: ceny energií zůstávají nestabilní a citlivé na události, které nemáme pod kontrolou. Války tisíce kilometrů od Česka, politická rozhodnutí americké administrativy, výrobní kapacity Indonésie, to vše se promítá do toho, kolik zaplatíte za elektřinu příští měsíc.
Pro firmy to znamená konkrétní riziko: pokud máte smlouvu s fixací, která brzy končí, a čekáte na „lepší časy“, možná čekáte na moment, který nepřijde. A zatím stále můžete využít cen na budoucí roky (2028, 2029), kde ten dopad zatím není tak dramatický, jako na nejbližší období, tedy rok 2027. Trh nečeká a konce smluv vašeho dodavatele zpravidla nezohledňuje aktuální tržní situaci ve váš prospěch.
Pro domácnosti platí: pokud máte smlouvu bez jasné fixace nebo vám hrozí automatické prodloužení smlouvy od vašeho dodavatele zpravidla nezohledňuje aktuální tržní situaci ve váš prospěch., vyšší velkoobchodní ceny se dříve nebo později promítnou do vaší faktury.
Kdy je správný moment jednat?
Neexistuje univerzální odpověď. Záleží na tom, kdy vám končí smlouva, jaká je aktuální cena na burze pro váš odběrný profil a jaké máte alternativy. Právě proto má smysl situaci konzultovat s někým, kdo trh sleduje průběžně — nikoli jednou za rok při obnově smlouvy.
Chci probrat cenu energií s nezávislým odborníkem
Zdroj: Financial Times, 7. března 2026 | Data o výrobním mixu ČR: Energetický regulační úřad | Výpočty dopadu: Energoma analýza
Časté otázky: Uhlí, plyn a ceny elektřiny v Česku
Proč zdražení uhlí a plynu ovlivňuje ceny elektřiny v Česku?
Cena elektřiny na evropském trhu se neurčuje průměrem výrobních nákladů všech elektráren. Určuje ji vždy ta elektrárna, která dodává poslední potřebnou kilowatthodinu — v praxi nejčastěji plynová. Tomuto mechanismu se říká merit order efekt. Výsledek: i když plyn zajišťuje jen 5 % české výroby elektřiny, může zdražení plynu o 50 % zvednout velkoobchodní cenu elektřiny o 25–40 %. Uhlí a plyn jsou přitom zaměnitelná paliva — když plyn zdraží, elektrárny přecházejí na uhlí, čímž roste poptávka i cena uhlí. Obě komodity se tak pohybují společně.
Co je merit order efekt a proč je důležitý pro spotřebitele elektřiny?
Merit order efekt je základní pravidlo evropského trhu s elektřinou. Elektrárny jsou seřazeny podle nákladů od nejlevnější (jádro, obnovitelné zdroje) po nejdražší (plyn, špičkové zdroje). Trh vždy zaplatí každé elektrárně cenu té nejdražší, která je v danou chvíli nutná. Pro spotřebitele to znamená, že i malý podíl drahého paliva může dramaticky ovlivnit výslednou cenu elektřiny pro celou zemi — bez ohledu na to, kolik plynu reálně spotřebují.
Proč se uhlí v roce 2026 vrací do evropské energetiky?
Uhlí se vrací jako pragmatická reakce na zdražení zemního plynu. Po amerických vojenských úderech na Írán v březnu 2026 vyletěla cena plynu (TTF index) přibližně o 50 %. Protože plyn a uhlí jsou v energetice zaměnitelná paliva, výrobci elektřiny přecházejí na levnější alternativu — a poptávka po uhlí stoupá. Cena černého uhlí vzrostla o přibližně 20–26 % na přibližně 135 dolarů za tunu. Evropa přitom v posledních letech výrazně omezila kapacitu uhelných elektráren, takže nabídka nemůže reagovat rychle.
Kolik procent elektřiny v České republice pochází z uhlí?
Podle aktuálních dat Energetického regulačního úřadu pochází přibližně 32 % vyrobené elektřiny v ČR z uhelných elektráren. Jaderné elektrárny zajišťují přibližně 42 %, solární zdroje 6,6 %, zemní plyn 5,2 %, vodní elektrárny 3–4 %, biomasa a bioplyn 3–4 % a větrné elektrárny méně než 2 %. Uhlí je tedy stále druhým nejvýznamnějším zdrojem elektřiny v České republice.
O kolik může zdražit elektřina v Česku kvůli situaci na Blízkém východě?
Při zdražení plynu o 50 % a uhlí o přibližně 23 % lze — s ohledem na merit order efekt — očekávat, že velkoobchodní cena elektřiny v Česku bude přibližně o 25–40 % vyšší než před vypuknutím konfliktu. Tato čísla zatím nezohledňují případný dopad nedostatečně naplněných zásobníků plynu před topnou sezónou, který by mohl ceny dále zvednout. Pro srovnání: po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 přesáhla cena uhlí 400 dolarů za tunu — dnešní situace je tedy zatím méně dramatická, ale stále výrazná.
Proč cena elektřiny roste, i když plyn ani uhlí nevyužívám?
Protože cena elektřiny na trhu se neurčuje podle toho, z čeho elektřina vzniká ve vaší domácnosti nebo firmě, ale podle celoevropského tržního mechanismu. Každý odběratel platí cenu odvozenou od nejdražšího zdroje nutného k pokrytí aktuální poptávky — bez ohledu na to, kolik plynu nebo uhlí reálně spotřebuje. Váš dodavatel elektřiny nakupuje elektřinu na burze za tyto tržní ceny a ty se dříve nebo později promítnou do vaší faktury.
Jaký je rozdíl v dopadu na ceny elektřiny na rok 2027 a na roky 2028–2029?
Ceny elektřiny na nejbližší obchodní rok (2027) reagují na aktuální situaci nejcitlivěji — volatilita i zdražení se zde projeví nejdříve a nejsilněji. Na vzdálenější roky (2028, 2029) dopad prozatím není tak dramatický, protože trh předpokládá stabilizaci a výrobci mají čas přizpůsobit kapacity. Pro firmy, jejichž smlouva brzy končí, to může být klíčové taktické rozhodnutí: fixace na delší horizont může být v aktuální situaci výhodnější než čekání.
Kdy je správný čas zafixovat cenu elektřiny?
Neexistuje univerzální odpověď — záleží na tom, kdy vám končí stávající smlouva, jaký je aktuální vývoj cen na burze a jaký je váš odběrný profil. Čekat na „lepší časy“ je riskantní strategie na nestabilním trhu, kde ceny reagují na geopolitické události vzdálené tisíce kilometrů. Fixace na roky 2028–2029 může být v současném prostředí výhodnější než čekání na ceny roku 2027. Konkrétní doporučení vám poskytne nezávislý energetický poradce, který sleduje trh průběžně.
Co mám dělat, když mi brzy končí smlouva na elektřinu nebo plyn?
Pokud vám smlouva končí v horizontu 6–12 měsíců, je vhodné situaci řešit aktivně — ne čekat na automatické prodloužení od vašeho dodavatele. Dodavatelé při automatickém prodloužení zpravidla nezohledňují aktuální tržní situaci ve váš prospěch. Doporučený postup: zjistěte přesné datum konce smlouvy, nechte si zpracovat nezávislé srovnání nabídek a zhodnoťte, zda se vyplatí fixace na delší období.
Co je TTF index a proč se o něm mluví v kontextu cen elektřiny?
TTF (Title Transfer Facility) je hlavní evropský benchmark pro cenu zemního plynu — obchodní uzel v Nizozemsku, kde se plyn nakupuje a prodává jako referenční komodita pro celou Evropu. Cena plynu na TTF je klíčová proto, že plynové elektrárny v celé Evropě nakupují plyn za ceny od tohoto indexu odvozené. Když TTF vzroste — jak se stalo po událostech na Blízkém východě v březnu 2026 (přibližně +50 %) — zdraží provoz plynových elektráren a prostřednictvím merit order efektu se to promítne do ceny elektřiny pro všechny odběratele.
Jak situace v USA a Indonésii ovlivňuje ceny elektřiny v Česku?
Energetický trh je globálně propojený. Ve Spojených státech Trumpova administrativa aktivně podporuje uhlí — částečně kvůli rostoucí poptávce po elektřině pro datová centra umělé inteligence. Spotřeba uhlí v USA vzrostla v roce 2025 o 8 %, což snižuje objem dostupný pro export. Indonésie, jeden z největších světových vývozců uhlí, může naopak při vyšších cenách zvýšit vývoz a částečně tlumit tlak na ceny. Výsledná cena závisí na tom, která síla v tomto globálním puzzle převáží.
Je situace dnes tak vážná jako po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022?
Ne — zatím ne. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 vyšplhala cena černého uhlí až na přibližně 400 dolarů za tunu. Dnešní cena kolem 135 dolarů je z pohledu historických extrémů stále relativně umírněná. Většina analytiků předpokládá, že k takovým číslům tentokrát nedojde: Evropa je méně závislá na ruském uhlí a Čína jako největší světový producent nadále rozšiřuje těžbu. Přesto: i nárůst o 20–26 % se v konečném součtu promítne do faktur firem i domácností.
